Zdena je jméno staroslovanského původu převzaté z římských kořenů (více v charakteristice jména).
Zdena slaví svátek 23. 6 společně se Zdenkou a Zdeňkou.
Každé z nachystaných přání ke jmeninám Zdeně dá vědět, že na ni myslíte. Vyberte pečlivě, jen vy víte, co zrovna té vaší Zdeně udělá radost nejvíce. Přání k svátku pro Zdenu, které zde naleznete, se však vždy setkají s úspěchem!
Přání k svátku od podlahy
Myslíte, že vaše Zdena ocení ráznost? Sem s ní! Přání k svátku Zdena díky vám procítí intenzivně s výběrem jednoho z těchto přání:
Blahopřání k svátku pro Zdenu
Dejte vědět Zdeně, co pro vás znamená. Současně s tím, že si umíte vzpomenout na to, kdy má Zdena svátek:
Zdenin svátek otevírá brány léta. Básnička o létě daruje vašim známým slunce až do duše.
Objevte další přání
Básničky pro Zdenu k svátku
Slečnu, dámu a vůbec veškeré ženství básničkou rozhodně neurazíte. Básnička k svátku Zdeně dá poznat i to, co se skrývá ve vás. Vyberete si ze dvou veršovaných říkanek ke Zdeniným jmeninám?
Den po Zdeně má svátek Honza, vyberte mu přání k svátku. A brzy se vraťte.
Charakteristika jména Zdena
Zdena je slovanské jméno, které staroslovanské kmeny převzaly z římských kořenů, a to díky biskupovi úřadujícímu na území dnešní Francie i díky městu ze starobylé Fénické říše.
Jedná se o příběh sahající před náš letopočet. O příběh, který musel obletět celý tehdy známý svět, aby se z něj stala – dnes již pro nás známá – Zdena. Je tak příhodné, že významem Zdenina jména, je právě „zde je slavná“.
Příběh začíná ve starověkém Římě, kde bývalo přízvisko Sidonius, což znamenalo „muž ze Sidónu“.
Sidón je město dodnes ležící na území Libanonu a ve starověku bylo postupně součástí hned několika říší, stejně jako veliká část tehdejšího světa. Sidón poprvé změnil režim již za vlády Alexandra Velikého (332 př.n.l.) a za následujících staletí se tak stalo vícekrát. Do Římské říše tak mužů a žen ze Sidónu nemuselo putovat vůbec málo. A včetně jejich dětí a dalších generací jich vlastně mohlo být v důsledku i poměrně hodně. Po mnoho dalších staletí se tak Sidonius používal jako přízvisko (prostřední jméno či příjmení) tohoto lidu.
Díky slavnému životu jednoho takového „muže ze Sidónu“ se přízvisko Sidonius začalo používat i jako křestní jméno. Zkrátka se proslavil, popularizoval ho, přidal mu novou váhu a rodiče po něm chtěli pojmenovávat své děti.
Byl jím Sidonius Apollinaris (později svatořečen jako Svatý Zdeněk). Ten za svého života vykonával funkci biskupa na území dnešní Francie a v roce 475 n.l. organizoval obranu napadeného města, které jakožto biskup spravoval. Obrana to musela být jistě pevná, neb vydržela natolik dlouho, než byl zdárně dojednán mír. Možná i právě proto se k našim slovanským kmenům dostalo později jeho jméno v následujících významech: stavět, tvořit, budovat (ve smyslu stavby), a to vše společně s důrazem na slávu. Společně tedy dva staroslovanské prvky „zídati“ a „sláva“ daly vzniknout takovým těm již staročeským Zdislavům a Zdislavám.
S vývojem jazyka a pravděpodobně i s rozvojem místní civilizace, začal být důraz i na konkrétní místo, tedy: zde. A začali vznikat již nám známí Zdenkové, Zdeňkové, Zdeňky a Zdeny. A to konkrétně tím jak se začal vyvíjet i význam jména Zdena a jí podobných na: „zde je slavná“, „oslavující své dílo“ či „vytvářející slávu“.
Jméno se k nám později dostalo znovu i ve své původní formě. Mezitím, co si získávalo cestu k našim končinám, samozřejmě zůstávalo i v místech své původní popularizace – tedy ve Francii. Kde se zachovalo se vším všudy, bez tiché pošty napříč jazykovými rozkoly a ve své původní římské (latinské) podobě. V ženské verzi jako Sidonie (žena ze Sidónu). Těch je v současných Čechách povzácnu, ale jsou mezi námi. A bývaly i velmi výrazné.
Jedna taková Sidonie byla manželkou uherského šlechtice, který po své ženě pojmenoval osadu. Ta se zachovala dodnes a tak v Bílých Karpatech na hranicích se Slovenskem můžete nalézt obec Sidonie.
Jméno Zdena u nás dnes nosí 2969 žen (zdroj: Ministerstvo vnitra, 2016). Zdenek s „káčkem“ je u nás 25415. Zdislav 848 a Sidonií 56.