Inspirativní výroky Giacoma Casanovy a to nejzajímavější o jeho životě

Pátráte po zajímavých citátech Casanovy?

Chcete lépe poznat tohoto slavného svůdníka a dovědět se více o jeho životě i myšlenkách?

V tom případě na nic nečekejte a pusťte se do čtení. 

Nejslavnější Casanovovy citáty

Když ti žena přibouchne dveře před nosem, určitě ti nechá pootevřené okno.

Sexuální prožitek dosahuje maxima v našich představách. V praxi je poloviční.

Žena je jako kniha, a ať dobrá či špatná, musí se nejdříve líbit svým titulním listem.

Výroky o životě a poznání

Nepřítomní nemají nikdy pravdu.

Náš rozum je jako střelný prach: může snadno vybouchnout, ale nikdy nevybuchne, pokud jej někdo nezapálí.

Zeptáš-li se mudrce, co je láska, odpoví, že je to kladný projev nenávisti.

Pokud jste neudělali věci hodné toho, aby se o nich psalo, napište alespoň věci hodné toho, aby se o nich četlo.

Nejsladší potěšení jsou ta, která se získávají nejhůře.

Je třeba mít jen odvahu, protože síla bez sebedůvěry je k ničemu.

Muž, který dává najevo svou lásku slovy, je blázen.

Před zlomyslným se můžeme míti na pozoru, před hloupým však ne. Zlomyslnost možno trestati, nikoli však hloupost.

Ať už je člověk šťastný, nebo nešťastný, život je jediným pokladem, který má.

Casanovovy citáty o lásce

Zamilovanost se pozná nejen podle toho, že jeden nepoznává nedostatky na druhém, ale že i sám sebe nepoznává.

Láska sestává ze tří čtvrtin ze zvědavosti.

Buďte plamen, ne můra.

Skutečná láska je láska, která někdy vzniká po smyslovém potěšení: pokud se tak stane, je nesmrtelná; jiný druh lásky nevyhnutelně vyprchá, protože spočívá v pouhé fantazii.

Vše, oč usilujeme, děláme jenom za tím účelem, abychom dokonaleji milovali. Myslíme, učíme se, pracujeme i odpočíváme právě proto, aby smysl našeho poslání na světě, to je láska, byl plnější.

Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.

Manželství je hrobem lásky.

Tvrzení o ženách

S nehezkými ženami se člověk cítí nejlíp.

Od nezkušených žen se můžeme mnohému naučit.

Obšťastnit ženu je stejné jako stvořit krásný obraz či skvělou symfonii.

Krásná žena bez vlastního rozumu nenechá svého milence bez prostředků ani poté, co si fyzicky užil jejích půvabů.

Kdo byl Giacomo Casanova

Dnes je Casanova známý především jako jeden z nejslavnějších milenců a svůdníků v historii. Tento Benátčan, který se narodil roku 1725, byl ale mnohem víc než jen sukničkář. Byl to spisovatel, alchymista, podvodník a špión.

Traduje se, že Casanova byl velmi bystré dítě, už ve dvanácti letech totiž nastoupil na univerzitu v Padově. Po ukončení studia se věnoval některým neřestem, které ho proslavily po celé Evropě, tedy především ženy a hazardní hry.

Zajímavé je, že ani to mu nějaký čas nezabránilo v tom, aby se začal připravovat na církevní dráhu. Nicméně nakonec kvůli dluhům skončil ve vězení a církvi se nelíbil ani jeho bohatý milostný život, a tak změnil kariéru církevní na vojenskou. Jeho bohémský život ale nebyl s armádou slučitelný, a tak z armády odešel. Následně cestoval po Evropě a ve Francii vstoupil do lóže Svobodných zednářů.

Zprávy o Casanovových eskapádách, nevkusných aférách se všemi, od vdaných žen přes jeptišky až po panny, o jeho hazardních hrách a spojení se Svobodnými zednáři, ho ale nakonec dostihly. Ve třiceti letech byl zatčen benátským tribunálem, a to především za „veřejné pohoršování se nad svatým náboženstvím“.

Byl odsouzen k pětiletému pobytu ve vězení. Jeho cela, která se nacházela v nejvyšším patře Dóžecího paláce, byla údajně od podlahy až ke stropu pokrytá olověnými deskami. Byla velmi temná a strop byl tak nízko, Casanova ani nemohl stát rovně. Útěk se zdál nemožný.

Jeho mecenáš hrabě Bragadin po více než roce přesvědčil dozorce, aby ho přemístili. Nastal čas pro plán B. V cele přímo nad Casanovou žil kněz. Kněz rád četl a žalářníkům nevadilo, když si oba vězni vyměňovali knihy a psali si vzkazy. Casanova se tak knězi svěřil, že plánuje útěk, a požádal ho o pomoc.

To, že se mu podařilo dostat na svobodu, neznamenalo, že by se rozhodl žít usedlejším životem. Místo toho uprchl do Paříže a předstíral, že je alchymista. Zde padl do oka jednomu hraběti, který Casanovu prokoukl a rozhodl se, že vzhledem k jeho schopnosti říct cokoli s vážnou tváří, by z něj byl vynikající špión. Vzal ho tak do svých služeb. Jedním z jeho úkolů bylo prodávat státní dluhopisy v Amsterdamu.

V roce 1760, zcela bez peněz, byly Casanovovy plány stále divočejší. Vrátil se do Paříže a přesvědčil jednu šlechtičnu, že z ní může okultními prostředky udělat mladého muže, pokud mu dostatečně zaplatí. Následně odcestoval do Anglie a podvodem se dostal na audienci ke králi Jiřímu III. Setkal se také s Kateřinou Velikou a snažil se jí prodat nápad na ruskou loterii.

Po osmnácti letech exilu, získal Casanova v roce 1774 právo vrátit se do Benátek. O devět let později napsal zlomyslnou satiru na benátskou šlechtu, kvůli které byl opět vyhoštěn.

V pozdějších letech Casanova mírně zpomalil. Stal se knihovníkem hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna v Duchcově v Čechách. Tato pozice mu připadala tak osamělá a nudná, že údajně uvažoval o sebevraždě. Odolal pokušení jen proto, aby mohl sepsat své paměti. Výsledkem je slavná autobiografie Paměti nebo též Dějiny mého života.

Slavný milovník zemřel roku 1797 V Duchcově, ve věku 73 let.

Citáty Casanovy vám umožnily nahlédnout do života a myšlenek legendárního milovníka a poodkryly vám jeho způsob uvažování. Je zajímavé zamyslet se nad nimi dnes o více než dvě století po jeho smrti.

Možná jste nevěděli, že Casanova strávil své poslední roky v Čechách a údajně zde byl i pohřben.