Inspirativní výroky Díogena ze Sinópé a to nejzajímavější o jeho životě

Hledáte citáty Díogena ze Sinópé, které by vám mohly pomoci pochopit myšlení slavného filozofa? 

Toužíte se seznámit s Díogenovým životem a poznat jeho touhy? 

Pak se pohodlně usaďte a začněte objevovat!

Výroky o lidech a času

V domě bohatého člověka není jiné místo, kde by si mohl odplivnout, než jeho tvář.

Člověk je ze všech zvířat nejinteligentnější – a nejhloupější.

Theofrastovým výrokem bylo, že čas je to nejcennější, co může člověk utratit.

Základem každého státu je vzdělání mládeže.

Když se dívám na námořníky, vědce a filosofy, je člověk nejmoudřejší ze všech bytostí; když se dívám na kněze a proroky, nic není tak opovrženíhodné jako člověk. 

Je výsadou bohů nic nechtít a bohům podobných lidí chtít málo.

V zájmu sebezáchovy potřebuje člověk dobré přátele nebo zaryté nepřátele, neboť ti první ho poučují a ti druzí ho berou na milost.

Přítel je jedna duše přebývající ve dvou tělech.

Nikomu neubližuje nikdo jiný než on sám.

Většina lidí je na pokraji šílenství.

Obecné citáty Díogena ze Sinópé

Máme dvě uši a jeden jazyk, abychom více poslouchali a méně mluvili. 

Nevím nic, kromě toho, že jsem nevědomý.

Ti, kdo mají ctnost stále v ústech a v praxi ji zanedbávají, se podobají harfě, která vydává zvuk příjemný pro ostatní, zatímco sama je k té hudbě netečná.

Slunce také svítí do žumpy a není znečištěno.

Nejsem Athéňan ani Řek, ale občan světa.

Proč nebičovat učitele, když se žák špatně chová?

Skromnost je barvou ctnosti.

Červenání se je barva ctnosti.

Odhodil jsem svůj pohár, když jsem viděl, že dítě pije u koryta z ruky.

Křiklavost je pouze hluk šílenců.

Nevím, zda existují bohové, ale měli by existovat.

Stůjte méně mezi mnou a sluncem.

Nejvíce má ten, kdo se spokojí s nejmenším.

Nejraději piji víno, které patří jiným.

Umění být otrokem je vládnout svému pánovi.

Říkají mi pes, protože se lísám k těm, kdo mi něco dají, ječím na ty, kdo mě odmítají, a na darebáky vyrážím zuby.

Dav je matkou tyranů.

Tvrzení o filozofech a moudrosti

Psi a filosofové konají největší dobro a dostávají nejméně odměn.

Moudří králové mají zpravidla moudré rádce; a ten, kdo je schopen je rozeznat, musí být sám moudrý.

Je třeba moudrého člověka, aby objevil moudrého člověka. 

Mezi moudrým člověkem a hlupákem je rozdíl pouhého prstu.

Moudří vůdci mají zpravidla moudré rádce, protože je třeba, aby je sám moudrý člověk dokázal rozeznat.

K čemu je filozof, který nikoho nezraní? 

Kdo byl Díogenés ze Sinópé

Díogenés ze Sinópé žil v letech 400–323 př. n. l. (různé zdroje se v období, kdy Díogenés žil, mírně liší). Byl to archetyp kyniků, řecké filozofické sekty, která zdůrazňovala stoickou soběstačnost a odmítání přepychu.

Někteří mu připisují vznik kynického způsobu života, on sám však přiznává dluh Antisthenovi, jehož četnými spisy byl pravděpodobně ovlivněn. Diogenés předával kynickou filozofii spíše osobním příkladem než nějakým uceleným myšlenkovým systémem. Jeho následovníci se stavěli do role strážců morálky.

O Diogenovi se vyprávějí četné apokryfní příběhy, z nichž jeden líčí jeho chování po prodeji do otroctví. Prohlásil, že jeho povoláním je řídit lidi, a byl jmenován vychovatelem synů svého pána. Tradice mu připisuje slavné hledání poctivého člověka, které prováděl za bílého dne s rozsvícenou lucernou.

Téměř jistě byl nucen odejít do vyhnanství ze Sinóp spolu se svým otcem, a když se dostal do Athén, pravděpodobně již vedl asketický život.

Diogenés, o němž se Aristoteles zmiňuje jako o známé postavě, tam začal praktikovat extrémní anti konvencionalismus. Jeho posláním bylo „znehodnotit měnu“ – snažil se odhalit falešnost většiny konvenčních norem a přesvědčení a vyzvat lidi k návratu k prostému, přirozenému životu.

Mezi Diogenovy ztracené spisy patří dialogy, hry a Republika, která popisuje anarchistickou utopii, v níž lidé žijí „přirozeným“ životem.

Pro Diogena znamenal prostý život nejen nehledění na přepych, ale také na zákony a zvyky organizovaných, a tedy „konvenčních“ společenství. Rodinu považoval za nepřirozenou instituci, kterou by měl nahradit přirozený stav, v němž by muži a ženy byli promiskuitní a děti by byly společným zájmem všech.

Ačkoli sám Diogenés žil v chudobě, spal ve veřejných budovách a žebral o jídlo, netrval na tom, aby všichni lidé žili stejně, ale chtěl pouze ukázat, že štěstí a nezávislost jsou možné i za snížených podmínek.

Citáty Díogena ze Sinópé vám mohly poskytnout jiný úhel pohledu na život, kdy není pro šťastné žití potřeba přílišného bohatství a přepychu. 

Díogenés se snažil dokázat, že i s málem může být člověk spokojený. 

Ve výrocích jste se mohli dočíst o lidech, času, filozofii, moudrosti i o moci vyšších vrstev. 

Zjistit jste také mohli více o Díogenově životě, který se od životů některých jiných filozofů lišil.