Inspirativní výroky Cicera a to nejzajímavější o jeho životě

Pátráte po zajímavých citátech Cicera?

Chcete poznat tohoto slavného řečníka o něco lépe a dovědět se více o jeho životě i myšlenkách?

Pusťte do čtení a vychutnejte si nejslavnější Cicerovy výroky.

Dodají vám povzbuzení, inspiraci i sílu!

Nejslavnější citáty Cicera

Dum spiro, spero. – Dokud dýchám, doufám.

Stultitia excusationem non habet. – Hloupost nemá omluvy.

Suum cuique. – Každému, co jeho jest.

Cicerovy výroky o lidech a životě

Těžké je mlčet, když cítíš bolest.

Každý člověk dělá chyby, ale jen hlupák u nich zůstává.

Spánek je obraz smrti.

Není nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.

Proč bych se měl divit tomu, že o mně špatně mluví špatní lidé?“

Povaha člověka je jeho osudem.

Život zemřelých je uložen v paměti žijících.

Kdo má moc, práva se nebojí.

Tvrzení o přátelství

Není žádné přátelství, když jeden nechce slyšet pravdu a druhý je připraven lhát.

Skutečná přátelství jsou věčná.

Jeden dobrý přítel je dražší než sto příbuzných.

Zapomínat starých přátelství pro nová je jako vyměňovat plody za květy.

Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého.

Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.

Přítel je jako druhé já.

Být sám a bez přátel znamená vést život plný nebezpečí a strachu.

Citované texty o stáří a moudrosti

Každý chce dosáhnout stáří, a kdo ho dosáhl, v pošetilé nestálosti si na ně stěžuje.

Síla stáří a zvyku je nesmírná.

Proti stáří je třeba bojovat jako proti nemocem.

Projevem pravé moudrosti je přiznat si, že něco nevíme, když to nevíme.

Kdybych mohl volit, dal bych přednost tiché moudrosti před upovídanou hloupostí.

K moudrému člověku patří, že víc ví, než říká.

Nikdo není moudrý, kdo není také statečný.

Moudrá slova o lásce

Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.

Milovat není nic jiného než věnovat přátelství právě tomu, koho máš rád, aniž vyhledáváš jakoukoliv potřebu nebo prospěch. Výhody totiž vykvetou z přátelství samy od sebe, i když jsi je tam sám nevyhledával.

Láska jen tenkrát dává, když stále něco očekává.

Nic není nesnadné pro toho, kdo miluje.

Kdo byl Cicero

Cicero, plným jménem Marcus Tullius Cicero, je nejznámějším řečníkem starověkého Říma. Kromě toho se ale věnoval také politice, literatuře a filozofii. Žil v letech 106 – 43 př. n. l.

Jeho kariéra započala u soudu, kde v mládí působil jako řečník. Velký vliv na jeho myšlenky a názory měl pobyt v Řecku, kde se seznámil s myšlenkami nejvýznamnějších staročeských filozofů. Byl jedním z prvních, kdo díla řeckých filozofů přeložil do latiny.

Po návratu do Říma navázal na své působení u soudu. Jeho obhajoby se stávaly stále oblíbenějšími, což mu umožnilo vstup do politiky – byl jmenován quaestorem na Sicílii.

Politická hvězda Cicera postupně stoupla stále výše, když se stal senátorem a konzulem. Jeho politické přesvědčení bylo založeno na kompromisu mezi demokracií, monarchií a aristokracií. Později vystupoval na obhajobu republikánského zřízení.

Když po smrti Julia Caesara nedošlo k vytoužené změně státního zřízení, stáhl se Cicero z politického života a začal se věnovat filozofii, literatuře a výuce rétoriky.

Nakonec se nechal přesvědčit k návratu do politiky, což se mu ale stalo osudným. Ostře vystupoval proti Marcu Antoniovi, který se ale pojil s Octavianem a tím ukončili pravomoci senátu. Mnoho senátorů to stálo život, jedním z nich byl i Cicero.

Na rozdíl od mnoha dalších antických děl se většina Cicerových spisů a projevů dochovala. Jedním z důvodů je pravděpodobně to, že již v jeho době byly považovány za vzory.

Jeho nejvýznamnějšími politickými spisy jsou O zákonech a O povinnostech. Z jeho řečnických projevů k nejznámějším patří zejména Filipiky a Proti Catilinovi.

Citáty Cicera patří k nejznámějším citátům celé antiky, zná je celý svět. Nadčasové myšlenky tohoto slavného řečníka se týkaly především moudrosti, lásky, přátelství, politiky a života obecně.

Stručné shrnutí Cicerova života i smrti vám možná osvěžilo některé informace, které jste si pamatovali z hodin dějepisu.